Veterinární medicína

Ptačí chřipka v Evropě stále je a zdá se, že nás chvilku ještě bude strašit. Nabízíme krátký přehled výskytu v Evropě v roce 2018.

Úhyn papouška je pro chovatele velice smutnou a nepříjemnou situací. Dříve či později však nastane otázka: Udělal jsem něco špatně? Může se stát něco i mým ostatním papouškům?

Máte v jedné domácnosti společně s papouškem psa, kočku či fretku? Myslíte si, že se papouškovi nemůže nic stát, i když to vypadá, že je s ostatními členy domácnosti kamarád?

Chováte v jednom chovatelském zařízení malé a velké druhy papoušků? Voliéry s andulkami sousedí s amazoňany či velkými arami? Při nedodržování určitých zásad, hlavně preventivních opatření, může takovýto způsob chovu představovat zdravotní rizika.

“Moje samička snáší neustále vajíčka, mám je odebrat nebo ponechat?”

Je konec měsíce května, jehož vysoké teploty běžně očekáváme až v letních měsících. S vysokými teplotami stoupá v některých situacích, jako je například umístění klece na přímé slunce, riziko přehřátí.

Spousta chovatelů píše emaily s prosbou o radu. Když mládě špatně prospívá, po emailu ani po telefonu lze dobře poradit jen málokdy.

Peří je pro ptáky, zejména pro ty volně žijící, životně důležité. Hraje roli v udržení tělesné teploty a umožňuje ptákům létat. Bez peří jsou ptáci snadnou kořistí pro predátory a obtížně si obstarávají potravu.

Právě nyní probíhá období, kdy můžeme tuto chovnou sezónu ovlivnit z hlediska kvality snesených vajec a následně životaschopnosti a zdraví mláďat odchovávaných v budkách.

Většina druhů papoušků je pohlavně monomorfních, to znamená, že na pohled nerozlišíme samce od samice. Spoléhat na to, že samec je vždy mohutnější a větší než samice se nemusí vyplatit, zejména když jde o chovný pár.

Většina papoušků pochází z tropů či subtropů, kde je obvykle 12 hodinový denní/noční režim. Ptáci jsou vzhůru od východu po západ Slunce což činí v průměru 12 hodin denně.

Laboratoř pro exotická zvířata patří mezi nedílnou součást aviární veterinární medicíny. NOIVBD je laboratoř v holandském městečku Veldhoven, která se nachází v areálu místní ptačí zoologické zahrady.

Ptáčí dýchací systém je velice citlivý k inhalačním toxinům, ke kterým patří například teflon. Podívejme se na příběh tří mláďát arů ararauna, pro které se stal teflon osudný.

Ptáci jsou svou anatomií a fyziologií naprosto odlišní od psů a koček. Na světě existuje více než 18 tisíc druhů ptáků, co se týká papoušků, je jich více než 350 druhů.

Nedostatek vitamínu A a vápníku je často způsoben jednostranným podáváním pouze zrninových směsí. Hypovitaminóza A může u papoušků vyústit v tvorbu rinolitu - kamínku tvořeného odumřelou sliznicí, který ucpává nozdru.

Pojem cizí těleso označuje cokoliv, co nepatří přirozeně k tělu, ale nachází se to v něm. Cizí těleso může být v oku - řasa, v uchu nebo v nose korálek u dětí, atd. V našem článku pod pojmem cizí těleso rozumíme cokoliv v trávicím traktu papoušků, co tam nemá být.

Milí čtenáři, zítra vyjde elektronická verze časopisu PAPOUŠCI. Už teď s námi nahlédněte pod pokličku nejaktuálnějšího čísla časopisu PAPOUŠCI 3-2018. I tentokrát na stránkách najdete spoustu nových a cenných informací.

Zmrazení spermií pro pozdější umělé oplodnění je velice dobře známou a rutinní metodou u hospodářských zvířat a také u lidí. U ptáků je tato metoda doposud možná zatím v omezené míře a pouze u několika druhů.

Sluneční záření je pro papoušky důležité zejména pro tvorbu vitamínu D, má vliv na kvalitu opeření, imunitní systém a hraje roli při výběru partnera či hledání potravy.

Slovensko oznámilo prostřednictvím ADNS první případ HPAI u volně žijících ptáků v r.2018 v okrese Galanta.

V dnešní moderní době využíváme ke stanovení pohlaví u ptáků bez výrazného pohlavního dimorfismu nejrůznějších pokrokových metod. U žaků existuje spolehlivý znak pohlavního dimorfismu, který však není známý ani zkušeným chovatelům.

Ředitel SVS ČR MVDr. Zbyněk Semerád zvěřejnil nejnovější zprávy o ptačí chřipce v Evropě.

Snížení příjmu potravy, vyhublost, zvracení či průjem patří mezi časté projevy onemocnění trávicího systému u ptáků. U menších druhů papoušků, zejména u andulek, ale také u pěvců se můžeme setkat například s megabakteriózou.

Bornavirus u papoušků je stále žhavé téma. Mnoho chovatelů zná onemocnění zvané PDD nebo také odborně aviární ganglioneuritis. Obvykle je hovorově nazýváno dilatace předžaludku. Nejvíce trápí chovatele velkých arů, ale celkem často toto onemocnění řešíme u žaků, kakaduů i amazoňanů.

V mnoha domácnostech žije s lidmi papoušek jako společník. Se svými lidmi obývá společný prostor, a proto se v případě onemocnění člověka dostane přímo do styku s chorobami, kterými lidé v jeho blízkosti onemocní. Styk s nemocným v případě chovu ve voliérách mimo domácnost jsme schopni eliminovat.

Loupající se zobák je častým a viditelným problémem. Určité mechanické opotřebení povrchové vrstvy je především u starších papoušků normální a je vidět i na záběrech z přírody, kde papoušci přijímají přirozenou potravu. Pokud se ale loupe více vrstev zobáku současně, je to pro nás chovatele známka toho, že papoušek není po zdravotní stránce v pořádku.

Dle oficiální zprávy MVDr. Petra Kučínského, CSc., vedoucího oddělení pro řešení krizových situací z Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat (Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy), Německo oznámilo prostřednictvím ADNS první ohnisko HPAI u volně žijících ptáků v r. 2018 v regionu Dachau (viz tato mapka). Potvrzena byla HPAI, subtyp H5N6 u divoké kachny.